Miláčku, už jdu

Miláčku, už jsi připravená? Jdeme?..
„Peněženka, klíče…“
„Mobil, kde mám mobil?“
„A, tady je.“
„Sakra, je skoro vybitej, si radši vezmu nabíječku, si ho tam někde dobiju.“
„Nabíječka, tady někde byla…“
„Neviděl jsi moji nabíječku?“
„Dobrý, mám ji!“
„Tu už do tý kabelky nenarvu, musím si vzít větší.“
„No jo, sakra, ale kterou, kterou…“
„Tu ne…“
„Tu taky ne…“
„Ježiš, tahle už je odrbaná, tu musim vyhodit.“
„Potřebuju novou kabelku, fakt.“
„No tak tuhle, no, ale radost z toho nemám.“
„Hnědá kabelka, černý boty, to je blbost.“
„Jiný boty.“
„Vim! Vezmu si ty nový páskový, co jsem si koupila, ty jsou supr.“
„Tlačej, ale dobrý, to dám.“
„To nedám, musím si vzít alespoň náplast.“
„Do prčic, on koupí tu nenastříhanou, kde jsou nůžky?“
„Jak tam vůbec je, nemám si vzít radši sukni? Když mám ty páskový boty…“
„Furt říká, že mám vypadat víc žensky, vezmu si sukni.“
„Sakra, kterou?“
„Tu ne…“
„Tu už vůbec ne…“
„Tuhle! V tý mě posledně balil ten týpek na baru, v tý mám hezkej zadek.“
„Ty vole, v tý mam prdel jak valach, tu fakt ne.“
„Potřebuju novou sukni.“
„A menší prdel.“
„Tak tuhle, no. Ale to si musím vzít jinej top.“
„Sukně žlutá, takže top…bílej?“
„Černej?“
„Šedivej s puntíkama?“
„dyť nikdo neřikal, aby si se hned vobouval ne?“
„a mě asi vedro neni, že jo?“
„Né, vezmu si sukni a tu blůzu, bílou.“
„Pod tu si musím vzít jinou podrpdu…“
„Kde mám nějaký tělový podprdy?“
„Je nechutný je tahat z koše na prádlo?“
„Neni.“
„Fuj, on tu má ty svoje smradlavý věci z fotbalu… hele! Tady je jedna tělová.“
„No… to vůbec nevypadá špatně, to by šlo…sakra, šmouha od rtěnky!“
„To musim namočit.“
„Nebo to nejdřív posolit?“
„Ne, to bylo na červený víno.“
„Do pytle nevim. Nejdřív posolit, pak namočit a nazdar.“
„ježiši a zase nemám co na sebe.“
„Stejně je mu úplně šumák, co mám na sobě…“
„Líbim se ti ještě? Mi to skoro neřikáš už…“
„Tak jo, tak já si vezmu cokoli, hlavně rychle.“
„Ale nejdřív si musím upravit make up, když jsi mě rozbrečel.“
„Kde je, kde je, kde je?“
„Ježiš, no jo, v kabelce.“
„Potřebuju vůbec ten mobil?“
„Nepotřebuju.“
„Takže nabíječku nechám taky doma.“
„Tak já si vezmu tu původní kabelku.“
„Džíny, triko, tenisky – jsem ready!“
„Jo, ještě tramvajenka, vlastně.“
„Jo, ještě tramvajenka, vlastně.“
„Tak ale teď už mám fakt všechno.“
„Zavřela jsem to okno v ložnici?“
„Nezavřela…“
„Co když bude pršet…“
„Jako nehlásili to.“
„Nebo že bych přece jen…“
„Vždyť ti řikám, že UŽ JDU!